Zákon platný od 1. 10. 2017

Dne 1. 10. 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), která přináší změny v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Změny se týkají plnění této povinnosti formou tzv. náhradního plnění, tj. odebírání výrobků a služeb nebo realizace zakázek od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo od osob samostatně výdělečně činných, které jsou osobami se zdravotním postižením.

Evidence musí obsahovat:

– identifikační údaje dodavatele a odběratele,
– cenu dodaných výrobků, služeb či realizovaných zakázek bez DPH,
– datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
– číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo zakázek,
– datum zaplacení,
– čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Přečtěte si více informací v platné legislativě:
zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
1. a)zaměstnáváním v pracovním poměru,
2. b)odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
3. c)odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.

(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.

(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uvedené v odstavci 2 písm. b), je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém došlo k odebrání výrobků, služeb nebo realizaci zakázek.

(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Plnění povinného podílu, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce do 15. února.

Předmět právní úpravy

Novela stanoví, že dodavatel může náhradní plnění dodat odběrateli pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží údaje uvedené níže do elektronické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Evidence, včetně postupu pro zadávání příslušných údajů bude k dispozici na webových stránkách MPSV od 1. 10. 2017.

V souvislosti se zavedením evidence náhradního plnění dochází k odstranění povinnosti odběratele uvádět údaje o náhradním plnění v ohlášení o plnění povinného podílu. Odběratelé tedy, tak jako doposud, budou ohlašovat Úřadu práce ČR do 15. 2. na předepsaném formuláři, zda splnili či nesplnili povinný podíl včetně způsobů jeho plnění. Nebudou však již uvádět konkrétní informace o jednotlivých dodávkách, protože potřebné informace budou obsaženy v elektronické evidenci.

Tak, aby mohl dodavatel náhradní plnění dodávat, bude muset zaměstnávat více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a to nově ve čtvrtletním přepočteném počtu. Doposud bylo podmínkou zaměstnávání 50 % osob se zdravotním postižením v ročním přepočteném počtu.

Zpracování údajů o náhradním plnění

Osobní údaje z centrální evidence budou uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování podle zákona o zaměstnanosti a pro účely kontrolní činnosti, kterou vykonává Státní úřad inspekce práce. Konkrétně se jedná o lhůtu po dobu 6 let od jejich vložení. Vzhledem k tomu, že údaje budou do příslušné evidence vkládány výhradně dodavateli plnění, budou rovněž odpovídat za jejich správnost.

Údaje se tedy budou evidovat průběžně, a to nejpozději do 30 dnů po zaplacení. Podmínka průběžného evidování náhradního plnění má přinést odběratelům jistotu, že po zaevidování dodávky si budou moci toto plnění započítat. V současné době odběratel tuto jistotu nemá. V praxi tak dochází k případům, kdy dodavatel odběrateli sdělí, že odebrané výrobky je možné započítat do náhradního plnění, ale dodávku na konci roku do evidence neuvede.

Zákon platný od 1. 10. 2017